jaroslav malík

Kořeny dalšího nekonečného souboru prózy Rózy přináleží do Indie na podzim roku 1999, kterou jsem navštívil se skupinou Milan v rámci uvedení společného projektu „Můj prostor“ na české ambasádě v Bombeji.
Do Indie jsem samozřejmě odjížděl se záměrem fotografovat. Všechny mé představy však na místě samotném vzaly za své. Pod dojmem fascinace starými gigantickými sochami tamních božstev a architektury a inspirace dávných kultur v exotické zemi, kde pro mne bylo všechno úplně nové, jiné a překvapující / nikdy nezapomenu na cestu z bombejského letiště na ambasádu /, jsem nafotil slušný pracovní základ – poté dva roky vznikajícího cyklu. Tento jsem však již samosebou dodělal doma v ateliéru klasickou velkoformátovou fotomontáží. A jak napsal v recenzi Martin Smékal: „Ve svém posledním souboru konfrontuje nalezené, nepotřebné věci a nově i mumifikovaná těla drobných zvířat s exotickými indickými artefakty a dotýká se tak nalezených souvislostí mezi dávným a současným, mezi blízkým a vzdáleným, exotickým a všedním a nechává nás bloudit někde na hranici mezi jímavou krásou a fascinující obludností svých fantaskních zátiší.“
Součástí prezentace hotového cyklu je také realizace několikametrové obří zvětšeniny, která je spolu postupně instalována ve vhodných interiérech, např. kostele sv. Václava v Opavě, v divadle Husa na provázku v Brně, na zámku v Moravské Třebové, na fakultní nemocnici v Ostravě… V průběhu zahájení výstav probíhají doprovodné programy volně související s tématem výstavy, divadelní, hudební, taneční, performance…

Jaroslav Malík